Proč zrovna Kodaň

Tak na to by se dalo odpovědět jednou větou - prostě proto, že severské země jsem si zamilovala. Po Islandu a Švédsku tak logicky přišlo Dánsko. 

Jinak je ten příběh samozřejmě delší. Kámoška Gabča se mnou chtěla někam vyrazit, hledaly jsme kam, aby na to stačil víkend a nestálo nás to majlant. Nejdříve to vypadalo na Itálii a okolí Verony, pak na nějaké moře, a nakonec vyběhly letenky do Kodaně. Říkaly jsme si, že Kodaň v květnu by mohla být fakt krásná, a tak jsme neváhaly a letenky jsme koupily.



Já klasicky běžela koupit průvodce, začala jsem googlit, hledat na Instagramu známá a méně známá místa... Gabča samozřejmě dělala to samé, a tak nám postupně vznikal docela slušný trip plán na 4 (spíše 3) dny v tomto krásném městě.

Našly jsme i relativně levné ubytování blízko do centra. Všechno jsme tedy měly skvěle připravené a naplánované 😊

A pak to začalo. Nejdříve jsem zjistila, že Ryanair změnil podmínky a k letence zdarma povolil pouze malé zavazadlo do hmotnosti 10 kg o rozměrech 40 x 20 x 25 cm (což je leda tak kabelka nebo malý batůžek) Dokoupení zavazadla by samozřejmě stálo víc než celá letenka, a tak jsme si s Gabčou řekly, že to hecneme, že se zvládneme sbalit do malého batůžku se vším všudy na 4 dny 😊 U mě je to o to větší challange, když všude tahám foťák, objektivy atd...



Blížil se den před odletem a přišla další věc - z ubytování nám napsali, že nám ho ruší. Ubytování, které jsme měly komplet celé zaplacené a navíc, když jsme ani ne za 24 hodin měly odlétat. A tak začal kolotoč obvolávání bookingu, čekání na jejich zákaznické lince a dohadování se s nimi. Ale hlavně jsme začaly řešit, kde budeme bydlet? Po x hodinách na lince s Bookingem, kdy jsem volala já i Gabča, nám konečně poskytli řešení - nové ubytování, které bylo blíž, a ještě bylo levnější. Jediné, co nás trochu překvapilo, bylo to, že jsme musely nové ubytování zase celé zaplatit a modlit se, aby nám peníze za to první, zase vrátily (pár měsíců po návratu nám peníze skutečně poslali).

Ještě jsme ani neodletěly a už jsme měly za sebou takové peripetie! Ale já už jsem z cest zvyklá, a tak mě to tolik nerozhodilo, je to holt riziko toho, že jezdím na vlastní pěst. Pak už nezbývalo nic jiného, než zabalit ty malé batůžky a druhý den brzy ráno vyrazit na letiště.