ISLAND den čtvrtý

DEN ČTVRTÝ 5. 5. 2018      PATREKSFJÖRDUR - DRANGSNES

  • Najeto429 km
  • Délka jízdy: 6 hodin, 7 minut
  • Co jsme viděly: Vodopády Dynjandi, Ísafjördur, Súdavík, Holmavík

trasa celého dne
trasa celého dne

Když spíte v květnu na Islandu v autě, musíte se připravit na to, že v noci není téměř tma. Takže usínáte za šera, pak jsou tak max dvě hodiny relativní tmy a pak začne být zase světlo. Čas tam tudíž plyne úplně jinak než u nás, spát chodíte ve 3 ráno a v 7 už jste na cestě někam jinam. Ale adrenalin a cestovatelská touha vám nedovolí být unavení :) A tak jsme po noci v autě hned vyrazily na cestu. Počasí na fjordech je dost nevyzpytatelné a tak je dobré pravidelně sledovat dopravní situaci. Island nemá moc silnic, ale možná i díky tomu je informovanost o jejich stavu opravdu skvělá. Hned ráno jsme tedy na webu viděly, že silnice po které potřebujeme jet je zavřená... byla to jediná cesta, která vedla dál do fjordů. A tak před námi bylo rozhodování, zda se vrátíme a zbytek fjordů tedy neuvidíme nebo zda počkáme, jestli se stav silnice nezmění (což na Islandu může trvat i 14 dní). Vzhledem k tomu, že jsme měly trip naplánovaný dost na knap a nemohly jsme si dovolit někde zůstat déle, rozhodly jsme se, že se vrátíme.
Ale protože na Islandu jsme byly holky štěstěny, vše nakonec dopadlo jinak! Na rozcestí u zavřené silnice byla benzínka, tak jsme se rozhodly, že natankujeme a vrátíme se. Já ještě potřebovala na záchod a to byl ten rozhodující okamžik - nebojte, nepřijdou žádné intimní detaily :) Kdybych totiž na ten záchod nešla, odjely bychom. Ale těch pár minut bylo rozhodujících, najednou totiž k zátarasu na silnici přijel sypač a auto "záchranářů" a silnici otevřely! Následující 4 hodiny jsme tedy šnečím krokem jely za sypačem a terénním doprovodným vozidlem (které mělo na korbě i cisternu s benzínem)! Díky tomu jsme mohly pokračovat dle plánu a dojet tak až na vodopády Dynjandi. Určitě je při návštěvě Islandu nevynechejte. Zaprvé je to pěkný nenáročný výšlap, vodopády jsou moc hezké a opět jsou dost odřízlé od světa, takže davy turistů tu nenajdete.


Ten den jsme toho měly před sebou ještě strašně moc a tak jsme jely dál a cestou jsme si říkaly, že když máme takové štěstí, že bychom prostě chtěly vidět lachtany! No a v další vesničce jsme je spatřily... z dálky vypadali jako kameny na břehu zálivu, ale z blízka to byli oni! Líně se tam povalovali na kamenech a neskutečně zapadali do místní krajiny! Okus dál v Isafjörduru se nám zase vedle cesty mihla polární liška! Říkaly jsme si, že to už není ani možné :) Naším dalším cílem totiž byl Súdavík a jeho The Arctic fox centre. Místo, kde se starají o nalezené, zraněné polární lišky. Díky komplikacím s cestou jsme přijely po zavíračce, ale i tak jsme ve výběhu našly dvě lišky od kterých nás dělil jen plot! Byl to takový zážitek, že kdybychom už na Islandu neměly vidět nic jiného, tohle by to zachránilo!



Klikatily jsme to dál Westfjordy, cesta byla nekonečná a dlouhá, ale i tak jsme se neustále kochaly tou krajinou, která se tak rychle měnila! Nevýhoda fjordů je, že benzínka je tu opravdu třeba po 300 km, takže jsme se opět dostaly do nervu, kde natankujeme. První benzínka, kterou jsme našly, byla jako oáza v poušti, ovšem radost nás přešla ve chvíli, kdy se na displeji automatu objevila hláška, že tam již není benzín... čekalo nás tedy 100 km v punku, zda dojedeme! Za poslední dva dny na fjordech jsme potkaly po cestě všehovšudy tak max 10 aut a jinak nikoho...

Benzínku jsme tedy našly až v Holmavíku, který byl také posledním městem před ubytkem toho večera. Čekaly na nás nádherné dřevěné sruby ve městečku Drangsnes, kde jsme se ubytovaly společně s partou francouzských přátel, kteří nám po vyslechnutí našich zážitků z cesty hned dávali víno :) Byl to super večer v Malarhorn Guesthouse, cena 1 853 Kč pro dvě osoby sice byla trochu víc, ale tohle ubytko za to opravdu stálo!

P. S. my jsme sice jely za sypačem, ale cestu za námi jsme sledovaly dál a až do našeho odjezdu z Islandu, byla cesta na vodopády Dynjandi opět uzavřena.... asi osud :)