ISLAND den sedmý
- Najeto: 293 km
- Délka jízdy: 4 hodiny, 12 minut
- Co jsme viděly: Skógafoss, Solheimasandur (vrak letadla), Vík í Mýrdal, Reynisfjara, Reynisdrangar, Národní park Pingvellir
Po další noci v posteli jsme se vydaly na náš poslední objevovací den na Islandu... čekala na nás hodně turisticky profláklá místa, a tak jsme z toho byly takové zvláštně naladěné. Navíc už od rána byl venku pořádný liják.
První, kam jsme vyrazily, byl vodopád Skógafoss, který jsme měly kousek od ubytování. Kromě toho, že jsem celý trip na Islandu hledala ten vysněný vodopád za kterým se dá projít (ano je to tento a já to nevěděla), jsme si tenhle vodopád užily i v pláštěnkách a ve slejváku. Vlastně ani nebylo poznat, zda ta voda padá z nebe nebo z té masy nad námi. Parkoviště u vodopádu bylo plné aut a obytňáků a my tak nějak tušily, že těch lidí bude víc a víc... A tak když jsme viděly cestičku, která vedla nahoru nad vodopád, raději jsme si při pohledu na zástup lidí, tenhle výhled nechaly ujít a jely dál.
Náš poslední den se chýlil ke konci a tak jsme vyrazily zpět do Rejkjavíku do hostelu, kde to všechno začalo. Tentokrát nás tady přivítala česká slečna, která v hostelu pracuje, už to byla předzvěst toho, že se pomalu vracíme domů :( Abychom ten poslední den náležitě uzavřely vydaly jsme se ještě s naší Andy, která se o nás na Islandu celou dobu starala (byla naším supportem na telefonu) do města. Těšily jsme se na pořádnou večeři a tak naše kroky vedly do přístavu do restaurace Sea Baron. Můžu jedině doporučit, lepší rybu jsem snad v životě neměla. A protože jsme byly fakt hrdý na to, že jsme za 7 dní objely Island včetně fjordů, chtělo to i drink. A tak nás Andy zavedla do baru Kex, kde jsme si daly Islandské víno a po tom náročném týdnu musím říct, že dvě skleničky mi úplně stačily :)
A pak už nás čekalo jen se rozloučit s našimi novými islandskými kamarády, vyrazit na hostel, zabalit a "těšit" se domů.