NEW YORK den první


DEN PRVNÍ 12. 12. 2018 PRAHA - BRUSEL - NEW YORK



V 5 hodin ráno jsme stály celé nervózní na letišti s batohy na zádech. Čekal nás let do Bruselu, kde jsme měly 2 hodiny na přestup. Vše jsme krásně stihly a po desáté hodině ráno jsme nastupovaly do letadla společnosti United směr letiště Newark. V životě jsem takhle velkým letadlem neletěla a už vůbec ne takhle dlouho. Z letu jsem měla strach, že to těch 9 hodin nevydržím, co tam budu dělat, budu moc spát, dokážu jíst...? Měla jsem spoustu otázek v hlavě, ale nakonec let proběhl rychle a až na menší turbulence i hladce. Pomohl tomu i skvělý palubní servis a samozřejmě filmy!! Jen škoda, že měli v nabídce pouze Sám doma 1 😊 

Ve 12 hodin místního času jsme tak po dlouhém letu vystupovaly na letišti Newark v New Jersey. Tím pro mě ale stres a panika nekončila, čekala nás totiž imigrační kontrola... Už na palubě letiště jsme musely vyplňovat formulář, kam letíme, na jak dlouho, s kým, proč atd... Ale kontrola to bylo něco jiného. Přes hodinu jsme stály ve frontě u přepážek, s pasem a vízem v ruce, napjaté, co budeme dělat, když jednu z nás nepustí. Navíc já se svou chabou angličtinou jsem se bála, že jim ani nebudu rozumět. Když na nás došla řada, každé z nás sejmuly otisku prstů a vyfotily si náš obličej. Projeli nás databází hledaných lidí, pak se nás zeptali, kam jedeme, proč, na jak dlouho, kdo na nás čeká doma a kde se budeme po Americe pohybovat a po 15 minutách nás úplně zpocené stresem pustili! 



Z letiště jsme se rovnou přesunuly vlakem a následně metrem až do Harlemu, kde jsme měly přes Airbnb koupené ubytování doslova za hubičku (1 055 Kč pro dvě na dvě noci).  Což jsme pak zjistily, že byla chyba, protože majitelka uvedla špatně cenu, ale když jsme to zaplatily, řekla že po nás nic chtít nebude, že je to její blbost. Před odletem nám všichni říkali, jestli jsme se nezbláznily, bydlet v Harlemu, samy dvě holky? Nám to divné nepřišlo až na článek na netu, že Harlem je jedna z nejvíc kriminálních částí New Yorku! Realita byla ale jiná, bydlely jsme kousek od metra a až na divné existence prodávající drogy hned ve výlezu jsme se tam nebály. Dorazily jsme až před dům a začaly uhánět majitelku bytu. Po x telefonátech a zprávách na whatsappu jsme se konečně dozvonily a přivítala nás starší neskutečně příjemná paní. Zavedla nás do bytu, ukázala nám obývák, koupelnu, ložnici, kuchyň a my pořád čekaly, kdy nám ukáže náš pokoj... A najednou nám dala klíče a řekla, že byt je celý jen náš, že ona bydlí vedle!! Bylo to jako sen, byly jsme v New Yorku a měly jsme krásný rohový byt jen pro sebe. Chvíli jsme si s paní povídaly, měla totiž příbuzné v Čechách, a tak jí naše lázeňské oplatky a studentská pečeť, které jsme přivezly, moc potěšily. 



No, a protože jsme jako vždy nechtěly ztrácet čas a bylo teprve odpoledne (na rozdíl od času v Čechách) vyrazily jsme rovnou do centra a kam jinam než k tomu mému vysněnému Vánočnímu stromku u Rockefellera! Když jsme tam dorazily, bylo to něco neuvěřitelného, co se slovy jen těžko popisuje. Nad kluzištěm se vyjímal krásný obrovský strom, který byl stejný jako ten ve filmu! Kolem se ozývala hudba ze Sám doma a já si připadala opravdu jak ve filmu. A protože jsme plány na New York měly opravdu nabité, šly jsme i po tom dlouhém náročném letu rovnou do fronty na kluziště. Fronta byla nekonečná a stály jsme tam v té zimě unavené něco přes hodinu, ale říkaly jsme si, že to nevzdáme! A nebyla by to Amerika, aby na pár minut kluziště neuzavřeli kvůli žádosti o ruku! 



Když na nás došla řada v půjčovně jsme zaplatily 43,5$ za půjčení bruslí a za hodinu bruslení. A pak už nás čekalo jen ježdění na bruslích kolem dokola. Naštěstí na kluziště vždy pustí omezený počet lidí, po hodině kluziště vyprázdní, upraví led a pustí další skupinu. Takže se tam tolik nemačkáte jako třeba na kluzišti v Čechách. Většina lidí se sem jde stejně hlavně natočit a vyfotit! Mezi bruslaři pak projíždí i hlídači, kteří když spadnete, pomůžou vám na nohy, vyfotí vás atd. Bruslení jsme si strašně užily, dělaly jsme spoustu kravin, fotily, točily a tancovaly na hudbu, kterou k bruslení hráli. Byla tam skvělá atmosféra a kdybych z New Yorku neměla zažít nic jiného, tak tohle by mi stačilo. Po 4,4 nabruslených kilometrech jsme zuly brusle a přes Broadway a známý hotel Plaza jsme šly zpět na metro. Do bytu jsme dorazily unavené, ale plné zážitků a s úsměvem od ucha k uchu. Daly jsme si večeři a mazaly do postele.