NEW YORK den třetí

DEN TŘETÍ 14. 12. 2018               NEW YORK - MIAMI

Další den ráno jsme začaly balením všech věcí, měly jsme před sebou totiž poslední chvíle v New Yorku a ty jsme si plánovaly užít. Zabalily jsme batohy, opustily náš krásný new yorský byt a vydaly se metrem rovnou do Battery park, kde jsme šly shánět lístky na loď , která nás odveze k soše svobody. U pokladny nás chytil pán se skupinkou dětí, že má lístek na víc a dá nám ho zadarmo! Neváhaly jsme ani chvíli a braly ho, koupily jsme si tedy druhý za 18$ a šly si vystát frontu na loď. Chodí to tu jako na letišti, takže naše batohy, které jsme ten den byly připraveny vláčet, musely na rentgen, tekutiny ven, elektronika na stranu, zkrátka martyrium jako blázen. Měly jsme opravdu štěstí, protože loď jela za chvilku a my už se blížily ke slavné a majestátné soše svobody. Koupily jsme si lístek pouze na loď a na podstavec sochy, nahoru jsme chodit nechtěly, i kvůli času a dalším kontrolám. Socha svobody byl další můj bod na odškrtnutí a stejně jako z Vánočního stromu z ní mám zážitek na celý život. Až když se dostanete blíže, zjistíte, jak obří socha to je! Prošly jsme si park křížem krážem, udělaly fotky snad ze všech úhlů, koupily si kafe a kochaly se výhledem na Manhattan, kam jsme se chystaly hned po tom. 

Když jsme se dostaly lodí zpět na pevninu, vydaly jsme se pěšky rovnou k památníku 11. září. Do teď si pamatuji ten den, jako by to bylo včera. Přijeli jsme s rodiči domů z nákupu, pustili televizi a dali si dort. V TV byly dva hořící mrakodrapy a táta říkal, co to zase dávají za americkou blbost... až po pár minutách jsme zjistili, že to není film, ale živé vysílání. Když jsme pak došly k tomu místu, kde jsou místo mrakodrapů už jen díry do země, do kterých teče voda a po jejíž okrajích jsou vyryta jména mrtvých, padl na nás zvláštní pocit. Ač jsem byla v centru Manhattanu, všude kolem bylo ticho, i když lidí tu bylo mraky. Přišlo nám nepatřičné si tu fotit selfie a podobné věci, takže jsme šly raději dál. 

Naše další kroky vedly přes Wall street, kde na mě dopadala hrozná stísněnost. Budovy jsou tam tak vysoké, že na ulici bylo i v dopoledních hodinách šero. Zašly jsme až k burze, kde jsme si daly v tom nejmenším a nejzapadlejším Starbucks kafe a namířily si to k Brooklynskému mostu. Měla jsem sen vyfotit se na mostě s tím svým velkým báglem a bez lidí... což je samozřejmě naprosto nereálné, protože tenhle sen (teda až na ten batoh) má milion dalších lidí. Došly jsme tak sotva do půlky mostu a šly zase zpět, protože to množství lidí bylo neúnosné. 

Za Brooklynským mostem jsme od pouličních prodavačů nakoupily spoustu suvenýrů, protože tady jsou opravdu o dost levnější než v centru a v kamenných obchodech. Pak jsme přes China Town došly až na Washington Square, kde jsme chvíli odpočívaly v parku v obležení universit. Ale protože času už nám moc nezbývalo, skočily jsme si na rychlý oběd do Mekáče a na závěr ještě navštívily známou budovu Flatiron, která je proslulá svým tvarem připomínajícím žehličku. 

Tady jsme se s New Yorkem rozloučily a vydaly se metrem na letiště Newark, kde nám v 18:50 odlétalo letadlo do Miami.